Výzkumy

Recommendations for Supporting Children Living with Parents with Mental Illness 

Implementation, Evaluation, and Sustainability.

The document was created as part of the project „Initiative for Supporting Children’s Mental Health,“ funded under the EEA Norway Grants 2014–2021 Financial Mechanism Programme Health.

The recommendations include a summary of the partners‘ experiences and presentations at the ChildTalks+ seminar during the XV. Conference on Eating Disorders in Prague.

Modelový protokol evaluační studie

Součástí našeho projektu je výzkumná studie, jejímž cílem je zjistit a popsat vliv intervence ChildTalks+ na duševní zdraví dětí. Design studie byl navržen podle modelového protokolu The Arctic University of Norway. Studii, která probíhá v ČR jsme popsali v tomto článku v odborném časopise BMC Psychiatry.

Výsledky české studie

V mezinárodním autorském kolektivu projektu ChildTalks+ jsme v odborném časopise BMC Psychiatry publikovali první výsledky české studie zaměřené na charakteristiky zapojených rodin, psychiatrické diagnózy rodičů a jejich dětí a kvalitu života dětí z pohledu samotných dětí i jejich rodičů.

  • Do studie bylo prostřednictvím terapeutů a odborných pracovišť osloveno 176 rodin, z nichž se do výzkumu zapojilo 65 rodin se 100 dětmi mladšími 18 let.
  • Studie zahrnovala rodiny, kde jeden nebo oba rodiče měli formální psychiatrickou diagnózu; nejčastěji šlo o poruchy nálady (afektivní poruchy) a úzkostné či stresové poruchy.
  • Většinu respondentů tvořily matky (83 %), často se středním nebo vyšším vzděláním, což může naznačovat vyšší motivaci této skupiny vyhledávat pomoc a zapojovat se do preventivních programů.
  • Výsledky zároveň ukazují potřebu lépe oslovovat rodiny s nižším vzděláním a potenciálně horší dostupností podpory.
  • Celkem 31 ze 100 zapojených dětí již mělo vlastní psychiatrickou diagnózu, nejčastěji úzkostnou či stresovou poruchu (zejména poruchu přizpůsobení) nebo ADHD.
  • Ve většině rodin se diagnózy rodičů a dětí neshodovaly. Děti tak nemusí rozvinout stejnou diagnózu jako jejich rodiče, mohou však být ohroženy širším spektrem duševních obtíží. Výsledky podporují transdiagnostický pohled na mezigenerační přenos psychických problémů.
  • 42 % rodičů uvedlo, že před intervencí o svém duševním onemocnění s dětmi nehovořilo.
  • Vyšší počet rodinných rizikových faktorů (např. psychiatrická komorbidita, hospitalizace rodiče, duševní onemocnění druhého pečujícího, oslabená pečující síť nebo finanční zátěž) souvisel s horší psychickou pohodou dětí, horší kvalitou rodinných vztahů a nižší kvalitou života.
  • Děti v našem souboru dosahovaly ve všech doménách kvality života měřených dotazníkem KIDSCREEN-27 hodnot přibližně mezi 10. a 25. percentilem evropských norem, což ukazuje na výrazně nižší subjektivní well-being oproti běžné populaci.
  • Samotné děti hodnotily svou kvalitu života konzistentně hůře než jejich rodiče. Největší rozdíl se objevil v oblasti autonomie a vztahů s rodiči, což může naznačovat, že rodiče nemusí plně vnímat rozsah obtíží, které jejich děti prožívají.
  • Rodinný příjem byl významným faktorem spojeným s kvalitou života dětí. Lepší ekonomická situace souvisela podle hodnocení dětí i rodičů s lepším fyzickým well-beingem dítěte, tedy s lepším vnímáním vlastního zdraví, energie, vitality a schopnosti účastnit se běžných aktivit.
  • Rodiny často uváděly finanční omezení v oblasti dovolených, volnočasových aktivit, vzdělávání, oprav domácnosti nebo kroužků pro děti, což může dále zvyšovat sociální izolaci a omezovat rozvoj ochranných faktorů u dětí.

Disertační práce

K tématu vznikly dvě disertační práce:

Mgr. Adéla Farářová, Ph.D., 1. LF UK

Autorka je členkou řešitelského týmu našeho projektu Implementace a evaluace metodiky ChildTalks+, který zahrnoval výzkumnou evaluační studii realizovanou na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy ve spolupráci s The Arctic University of Norway a dalšími partnery. Disertace byla vypracována v rámci projektu a prezentuje výsledky studie.

Teoretická část disertační práce se soustředí na poskytnutí současného systematického literárního přehledu týkajícího se problematiky rodičů s duševními poruchami a jejich dětí. Představuje program ChildTalks+ a přibližuje možnosti jeho systémového zavedení do běžné praxe v České republice.
Výzkumná část práce se zaměřuje na vybrané sociodemografické a klinické, rizikové a protektivní charakteristiky rodin zapojených do programu a zkoumá výskyt duševních poruch u rodičů i dětí. Součástí analýzy jsou zjištění týkající se transgeneračního přenosu obtíží, socioekonomických dopadů duševní poruchy rodičů na různé aspekty každodenního života rodiny. Další výsledky se zaměřují na hodnocení kvality života související se zdravím dětí. Taktéž jsou prezentovány výsledky analýzy zkušeností terapeutů, kteří spolupracovali s rodiči a dětmi při poskytování preventivní intervence ChildTalks+.

Mgr. Silvie Ročovská, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Autorka je terapeutkou metodiky ChildTalks+ a ve své praxi pracuje s rodinami s vážným duševním onemocněním rodičů.

Práce se zabývá vlivem vážného duševního onemocnění (SMI) rodiče na dítě. Vychází z poznatků, že SMI rodiče je rizikovým faktorem ve vývoji dítěte. Teoretická část objasňuje rizikové a protektivní faktory onemocnění a identifikuje hlavní problémy dětí: emocionální prožívání, parentifikaci, stigmatizaci, odloučení od rodiče při hospitalizaci a strategie vyrovnávání se se zátěží. Cílem empirické části bylo zjistit, jakým způsobem je dítě zatíženo duševním onemocněním rodiče. Za strategii výzkumu byla zvolena zakotvená teorie. Metodou sběru dat bylo dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Studie se zúčastnilo celkem 16 dětí ve věku od 7 do 17 let (12 rodin). Výsledky ukázaly, že akutní SMI představuje pro dítě emocionální zátěž zejména tehdy, pokud nedostává dostatečné informace a je odloučeno od rodiče v době hospitalizace. Jako negativní vliv SMI poukazuje na sekundární stigmatizaci těchto dětí, rovněž prezentuje protektivní faktory a pozitivní vliv SMI na rodinu ve smyslu soudržnosti a vzájemné pomoci. Z těchto zjištění text vyvozuje potřeby dětí a navrhuje principy jejich podpory. Poznatky přispívají ke zlepšení znalostí sociálních pracovníků.