Modelový protokol evaluační studie

Součástí našeho projektu je výzkumná studie, jejímž cílem je zjistit a popsat vliv intervence ChildTalks+ na duševní zdraví dětí. Design studie byl navržen podle modelového protokolu The Arctic University of Norway. Studii, která probíhá v ČR jsme popsali v tomto článku v odborném časopise BMC Psychiatry.

Disertační práce

K tématu vznikly dvě disertační práce:

Autorka je členkou řešitelského týmu našeho projektu Implementace a evaluace metodiky ChildTalks+, který zahrnoval výzkumnou evaluační studii realizovanou na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy ve spolupráci s The Arctic University of Norway a dalšími partnery. Disertace byla vypracována v rámci projektu a prezentuje výsledky studie.

Teoretická část disertační práce se soustředí na poskytnutí současného systematického literárního přehledu týkajícího se problematiky rodičů s duševními poruchami a jejich dětí. Představuje program ChildTalks+ a přibližuje možnosti jeho systémového zavedení do běžné praxe v České republice.
Výzkumná část práce se zaměřuje na vybrané sociodemografické a klinické, rizikové a protektivní charakteristiky rodin zapojených do programu a zkoumá výskyt duševních poruch u rodičů i dětí. Součástí analýzy jsou zjištění týkající se transgeneračního přenosu obtíží, socioekonomických dopadů duševní poruchy rodičů na různé aspekty každodenního života rodiny. Další výsledky se zaměřují na hodnocení kvality života související se zdravím dětí. Taktéž jsou prezentovány výsledky analýzy zkušeností terapeutů, kteří spolupracovali s rodiči a dětmi při poskytování preventivní intervence ChildTalks+.

Autorka je terapeutkou metodiky ChildTalks+ a ve své praxi pracuje s rodinami s vážným duševním onemocněním rodičů.

Práce se zabývá vlivem vážného duševního onemocnění (SMI) rodiče na dítě. Vychází z poznatků, že SMI rodiče je rizikovým faktorem ve vývoji dítěte. Teoretická část objasňuje rizikové a protektivní faktory onemocnění a identifikuje hlavní problémy dětí: emocionální prožívání, parentifikaci, stigmatizaci, odloučení od rodiče při hospitalizaci a strategie vyrovnávání se se zátěží. Cílem empirické části bylo zjistit, jakým způsobem je dítě zatíženo duševním onemocněním rodiče. Za strategii výzkumu byla zvolena zakotvená teorie. Metodou sběru dat bylo dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Studie se zúčastnilo celkem 16 dětí ve věku od 7 do 17 let (12 rodin). Výsledky ukázaly, že akutní SMI představuje pro dítě emocionální zátěž zejména tehdy, pokud nedostává dostatečné informace a je odloučeno od rodiče v době hospitalizace. Jako negativní vliv SMI poukazuje na sekundární stigmatizaci těchto dětí, rovněž prezentuje protektivní faktory a pozitivní vliv SMI na rodinu ve smyslu soudržnosti a vzájemné pomoci. Z těchto zjištění text vyvozuje potřeby dětí a navrhuje principy jejich podpory. Poznatky přispívají ke zlepšení znalostí sociálních pracovníků.